Botanici zkoumají původ vzácného šafránu
09.05.2021 19:32
Nejen šafrán bělokvětý, ale nově i šafrán karpatský se stal předmětem zvýšeného zájmu ochránců přírody, studentů a botaniků.
Oba jsou chráněné, ale šafrán karpatský je u nás o poznání vzácnější. Vyskytuje se jen na několika místech a v daleko skromnějším počtu. Setkat se s ním lze v městečku Zubří na Vsetínsku, na vrchu Kohútka v Javorníkách, v Horní Lomné na Frýdecko-Místecku a v Přírodní rezervaci Hořina na Opavsku. „V názoru, zda se sem rostliny rozšířily přirozeně, nebo byly v minulosti uměle vysazené, nejsou botanici jednotní,“ připomíná valašskomeziříčský ochránce přírody Milan Orálek.
V porovnání se svým příbuzným je šafrán karpatský o něco větší a má tmavší špičky fialových okvětních lístků. I když ne vždy... „Uvedená barevnost je typická pro většinu populací šafránů karpatských rostoucích na Slovensku, kde lze vzácně nalézt mezi fialovými i bílé rostliny. Šafrány z našich pohraničních hor a Hořiny jsou světlejší a víceméně jednobarevné,“ upřesňuje botanička Věra Koutecká, která je vedoucí naší části česko-slovenského projektu Aby parnassiů nebylo jako šafránu, společně realizovaného Českým svazem ochránců přírody ve Valašském Meziříčí a Občanským sdružením Letobiel v Žilině.
Příčinou popsané odlišnosti může být dlouhodobá izolace moravské populace, v jejímž důsledku nedochází k výměně genů a převládne v ní určitý znak, v tomto případě jednobarevnost. „Na Slovensku, kde šafrán karpatský roste vcelku hojně, jsou nejbližšími lokalitami jeho mnohačetného výskytu Chočské vrchy, Velká a Malá Fatra. To je od našich populací dost daleko,“ poukazuje Koutecká.
O šafránech bělokvětých se traduje, že se k nám mohly dostat ve formanských vozech přijíždějících z Alp nebo během válečných tažení napoleonských vojsk. Odkud se tady ale vzal jeho příbuzný? Nad tím si nyní lámou hlavu botanici a studenti dvou českých univerzit. Jejich cílem je potvrdit nebo vyvrátit různé domněnky – například, že si je přinesli osídlenci z jiných částí Karpat a vysadili v blízkosti nového domova.
„Tato domněnka může být pravdivá,“ připouští Koutecká. „Pomocí cytometrických měření, spočívajících ve zjišťování množství genetické informace, vědečtí pracovníci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích potvrdili, že náš šafrán se neliší od šafránů, které rostou ve slovenské části Západních Karpat. Otázkou je, zda se neliší také od populací, které se vyskytují ve Východních Karpatech, tedy na Ukrajině a v Rumunsku,“ uvažuje botanička s tím, že obdobnou problematikou se nyní zabývá také Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.
Praktický význam pokračujícího výzkumu spočívá zejména ve vědeckém poznání, jsou-li šafrány ze Západních a Východních Karpat jeden druh, a pokud ne, ke kterému náležejí moravské rostliny. Navíc kromě mapování a sčítání šafránu bělokvětého proběhne v rámci téhož projektu revize jeho karpatského příbuzného. „Děje se to i u velkých šelem, abychom věděli, odkud přišly a jak se jejich migrační trasy mění v průběhu desetiletí a staletí,“ připomíná ochránce přírody.
Naproti tomu u šafránu bělokvětého žádný obdobný výzkum není v plánu. „Lokalit, v nichž se vyskytuje, je v Lačnově, Lidečku a Horní Lidči na Vsetínsku a v údolí potoka Smolinka na Zlínsku velký počet. Podle stanoviště se mohou navzájem i mírně lišit, a proto jejich podrobný výzkum by byl velmi nákladný,“ vysvětluje Orálek.
