Vzácným motýlům zachrání život značka fixem

Jakmile usedne na květ, pomalu se k němu přiblíží, jemným ovíváním rukou mu rozevřou křídla, šetrně jej přidrží za křehký trup a tenkým fixem na vnitřní stranu křídel napíší drobné číslo. Značku, kterou už nikdo nikdy nesmaže, která mu nijak nevadí, zato mu možná zachrání život...

 

 

 

„Je to spolehlivý způsob, jak jasoně červenookého ochránit před bezohlednými lovci a zároveň zjistit jeho početní stav. Označený motýl je pro sběratele bezcenný,“ vysvětluje ekolog Milan Orálek. Za dosud probíhajícím sčítáním kriticky ohroženého motýla s latinským názvem Parnassius apollo se vypravil v polovině července do Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy na Slovensku. Členům Občanského sdružení Letobiel ze Žiliny tak oplatil jejich pomoc při jarním mapování šafránů bělokvětých na Valašsku. Obojí náleží do společného projektu Aby parnassiů nebylo jako šafránu, který je součástí programu Interreg A-V.

 

   

 

Jasoňů v přírodě povážlivě ubývá, jejich přísná ochrana je nutná. Za tři dny ekologové v místě s největším výskytem označili necelých padesát parnassiů. Přitom na Frýdecko-Místecku letos policisté zadrželi muže, jenž na internetu obchodoval se vzácnými motýly. Při domovní prohlídce u něj našli přes devět tisíc okřídlených krasavců. Byli mezi nimi i parnassiové.

„Zabavení jasoni červenoocí zřejmě pocházeli ze Strážovských vrchů,“ domnívá se Orálek. „V Česku jsou považováni za vyhynulé, i když v osmdesátých letech minulého století je v opuštěném lomu Horní Kamenárka ve Štramberku uměle vysadil jejich zanícený ochránce Jan Lukášek. Motýli, přivezení rovněž ze Slovenska, ale podle všeho nejsou už ani tady.“

 

 

Kromě ziskuchtivých lovců jasoně ve Strážovských vrších ohrožuje úbytek jejich přirozeného prostředí. „Když se na tamních skalnatých stráních přestal pást dobytek, náletové stromy začaly vytlačovat rozchodníky a jiné rostliny, na nichž je motýlí housenka při svém rozmnožování potravně závislá,“ popisuje valašskomeziříčská ochránkyně přírody Yveta Pončíková nepříznivý stav. Ekologové z obou zemí ho chtějí napravit odstraněním náletů. „Vzhledem ke svažitosti terénu a riziku skalní eroze budou tyto práce provádět školení horolezci,“ doplňuje Orálek.

Kromě ziskuchtivých lovců jasoně ve Strážovských vrších ohrožuje úbytek jejich přirozeného prostředí. „Když se na tamních skalnatých stráních přestal pást dobytek, náletové stromy začaly vytlačovat rozchodníky a jiné rostliny, na nichž je motýlí housenka při svém rozmnožování potravně závislá,“ popisuje valašskomeziříčská ochránkyně přírody Yveta Pončíková nepříznivý stav. Ekologové z obou zemí ho chtějí napravit odstraněním náletů. „Vzhledem ke svažitosti terénu a riziku skalní eroze budou tyto práce provádět školení horolezci,“ doplňuje Orálek.Jakmile usedne na květ, pomalu se k němu přiblíží, jemným ovíváním rukou mu rozevřou křídla, šetrně jej přidrží za křehký trup a tenkým fixem na vnitřní stranu křídel napíší drobné číslo. Značku, kterou už nikdo nikdy nesmaže, která mu nijak nevadí, zato mu možná zachrání život...

„Je to spolehlivý způsob, jak jasoně červenookého ochránit před bezohlednými lovci a zároveň zjistit jeho početní stav. Označený motýl je pro sběratele bezcenný,“ vysvětluje ekolog Milan Orálek. Za dosud probíhajícím sčítáním kriticky ohroženého motýla s latinským názvem Parnassius apollo se vypravil v polovině července do Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy na Slovensku. Členům Občanského sdružení Letobiel ze Žiliny tak oplatil jejich pomoc při jarním mapování šafránů bělokvětých na Valašsku. Obojí náleží do společného projektu Aby parnassiů nebylo jako šafránu, který je součástí programu Interreg A-V.

Jasoňů v přírodě povážlivě ubývá, jejich přísná ochrana je nutná. Za tři dny ekologové v místě s největším výskytem označili necelých padesát parnassiů. Přitom na Frýdecko-Místecku letos policisté zadrželi muže, jenž na internetu obchodoval se vzácnými motýly. Při domovní prohlídce u něj našli přes devět tisíc okřídlených krasavců. Byli mezi nimi i parnassiové.

„Zabavení jasoni červenoocí zřejmě pocházeli ze Strážovských vrchů,“ domnívá se Orálek. „V Česku jsou považováni za vyhynulé, i když v osmdesátých letech minulého století je v opuštěném lomu Horní Kamenárka ve Štramberku uměle vysadil jejich zanícený ochránce Jan Lukášek. Motýli, přivezení rovněž ze Slovenska, ale podle všeho nejsou už ani tady.“

Kromě ziskuchtivých lovců jasoně ve Strážovských vrších ohrožuje úbytek jejich přirozeného prostředí. „Když se na tamních skalnatých stráních přestal pást dobytek, náletové stromy začaly vytlačovat rozchodníky a jiné rostliny, na nichž je motýlí housenka při svém rozmnožování potravně závislá,“ popisuje valašskomeziříčská ochránkyně přírody Yveta Pončíková nepříznivý stav. Ekologové z obou zemí ho chtějí napravit odstraněním náletů. „Vzhledem ke svažitosti terénu a riziku skalní eroze budou tyto práce provádět školení horolezci,“ doplňuje OrálekJakmile usedne na květ, pomalu se k němu přiblíží, jemným ovíváním rukou mu rozevřou křídla, šetrně jej přidrží za křehký trup a tenkým fixem na vnitřní stranu křídel napíší drobné číslo. Značku, kterou už nikdo nikdy nesmaže, která mu nijak nevadí, zato mu možná zachrání život...

„Je to spolehlivý způsob, jak jasoně červenookého ochránit před bezohlednými lovci a zároveň zjistit jeho početní stav. Označený motýl je pro sběratele bezcenný,“ vysvětluje ekolog Milan Orálek. Za dosud probíhajícím sčítáním kriticky ohroženého motýla s latinským názvem Parnassius apollo se vypravil v polovině července do Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy na Slovensku. Členům Občanského sdružení Letobiel ze Žiliny tak oplatil jejich pomoc při jarním mapování šafránů bělokvětých na Valašsku. Obojí náleží do společného projektu Aby parnassiů nebylo jako šafránu, který je součástí programu Interreg A-V.

Jasoňů v přírodě povážlivě ubývá, jejich přísná ochrana je nutná. Za tři dny ekologové v místě s největším výskytem označili necelých padesát parnassiů. Přitom na Frýdecko-Místecku letos policisté zadrželi muže, jenž na internetu obchodoval se vzácnými motýly. Při domovní prohlídce u něj našli přes devět tisíc okřídlených krasavců. Byli mezi nimi i parnassiové.

„Zabavení jasoni červenoocí zřejmě pocházeli ze Strážovských vrchů,“ domnívá se Orálek. „V Česku jsou považováni za vyhynulé, i když v osmdesátých letech minulého století je v opuštěném lomu Horní Kamenárka ve Štramberku uměle vysadil jejich zanícený ochránce Jan Lukášek. Motýli, přivezení rovněž ze Slovenska, ale podle všeho nejsou už ani tady.“

Kromě ziskuchtivých lovců jasoně ve Strážovských vrších ohrožuje úbytek jejich přirozeného prostředí. „Když se na tamních skalnatých stráních přestal pást dobytek, náletové stromy začaly vytlačovat rozchodníky a jiné rostliny, na nichž je motýlí housenka při svém rozmnožování potravně závislá,“ popisuje valašskomeziříčská ochránkyně přírody Yveta Pončíková nepříznivý stav. Ekologové z obou zemí ho chtějí napravit odstraněním náletů. „Vzhledem ke svažitosti terénu a riziku skalní eroze budou tyto práce provádět školení horolezci,“ doplňuje OrálekJakmile usedne na květ, pomalu se k němu přiblíží, jemným ovíváním rukou mu rozevřou křídla, šetrně jej přidrží za křehký trup a tenkým fixem na vnitřní stranu křídel napíší drobné číslo. Značku, kterou už nikdo nikdy nesmaže, která mu nijak nevadí, zato mu možná zachrání život...

„Je to spolehlivý způsob, jak jasoně červenookého ochránit před bezohlednými lovci a zároveň zjistit jeho početní stav. Označený motýl je pro sběratele bezcenný,“ vysvětluje ekolog Milan Orálek. Za dosud probíhajícím sčítáním kriticky ohroženého motýla s latinským názvem Parnassius apollo se vypravil v polovině července do Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy na Slovensku. Členům Občanského sdružení Letobiel ze Žiliny tak oplatil jejich pomoc při jarním mapování šafránů bělokvětých na Valašsku. Obojí náleží do společného projektu Aby parnassiů nebylo jako šafránu, který je součástí programu Interreg A-V.

Jasoňů v přírodě povážlivě ubývá, jejich přísná ochrana je nutná. Za tři dny ekologové v místě s největším výskytem označili necelých padesát parnassiů. Přitom na Frýdecko-Místecku letos policisté zadrželi muže, jenž na internetu obchodoval se vzácnými motýly. Při domovní prohlídce u něj našli přes devět tisíc okřídlených krasavců. Byli mezi nimi i parnassiové.

„Zabavení jasoni červenoocí zřejmě pocházeli ze Strážovských vrchů,“ domnívá se Orálek. „V Česku jsou považováni za vyhynulé, i když v osmdesátých letech minulého století je v opuštěném lomu Horní Kamenárka ve Štramberku uměle vysadil jejich zanícený ochránce Jan Lukášek. Motýli, přivezení rovněž ze Slovenska, ale podle všeho nejsou už ani tady.“

Kromě ziskuchtivých lovců jasoně ve Strážovských vrších ohrožuje úbytek jejich přirozeného prostředí. „Když se na tamních skalnatých stráních přestal pást dobytek, náletové stromy začaly vytlačovat rozchodníky a jiné rostliny, na nichž je motýlí housenka při svém rozmnožování potravně závislá,“ popisuje valašskomeziříčská ochránkyně přírody Yveta Pončíková nepříznivý stav. Ekologové z obou zemí ho chtějí napravit odstraněním náletů. „Vzhledem ke svažitosti terénu a riziku skalní eroze budou tyto práce provádět školení horolezci,“ doplňuje OrálekJakmile usedne na květ, pomalu se k němu přiblíží, jemným ovíváním rukou mu rozevřou křídla, šetrně jej přidrží za křehký trup a tenkým fixem na vnitřní stranu křídel napíší drobné číslo. Značku, kterou už nikdo nikdy nesmaže, která mu nijak nevadí, zato mu možná zachrání život...

„Je to spolehlivý způsob, jak jasoně červenookého ochránit před bezohlednými lovci a zároveň zjistit jeho početní stav. Označený motýl je pro sběratele bezcenný,“ vysvětluje ekolog Milan Orálek. Za dosud probíhajícím sčítáním kriticky ohroženého motýla s latinským názvem Parnassius apollo se vypravil v polovině července do Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy na Slovensku. Členům Občanského sdružení Letobiel ze Žiliny tak oplatil jejich pomoc při jarním mapování šafránů bělokvětých na Valašsku. Obojí náleží do společného projektu Aby parnassiů nebylo jako šafránu, který je součástí programu Interreg A-V.

Jasoňů v přírodě povážlivě ubývá, jejich přísná ochrana je nutná. Za tři dny ekologové v místě s největším výskytem označili necelých padesát parnassiů. Přitom na Frýdecko-Místecku letos policisté zadrželi muže, jenž na internetu obchodoval se vzácnými motýly. Při domovní prohlídce u něj našli přes devět tisíc okřídlených krasavců. Byli mezi nimi i parnassiové.

„Zabavení jasoni červenoocí zřejmě pocházeli ze Strážovských vrchů,“ domnívá se Orálek. „V Česku jsou považováni za vyhynulé, i když v osmdesátých letech minulého století je v opuštěném lomu Horní Kamenárka ve Štramberku uměle vysadil jejich zanícený ochránce Jan Lukášek. Motýli, přivezení rovněž ze Slovenska, ale podle všeho nejsou už ani tady.“

Kromě ziskuchtivých lovců jasoně ve Strážovských vrších ohrožuje úbytek jejich přirozeného prostředí. „Když se na tamních skalnatých stráních přestal pást dobytek, náletové stromy začaly vytlačovat rozchodníky a jiné rostliny, na nichž je motýlí housenka při svém rozmnožování potravně závislá,“ popisuje valašskomeziříčská ochránkyně přírody Yveta Pončíková nepříznivý stav. Ekologové z obou zemí ho chtějí napravit odstraněním náletů. „Vzhledem ke svažitosti terénu a riziku skalní eroze budou tyto práce provádět školení horolezci,“ doplňuje OrálekJakmile usedne na květ, pomalu se k němu přiblíží, jemným ovíváním rukou mu rozevřou křídla, šetrně jej přidrží za křehký trup a tenkým fixem na vnitřní stranu křídel napíší drobné číslo. Značku, kterou už nikdo nikdy nesmaže, která mu nijak nevadí, zato mu možná zachrání život...

„Je to spolehlivý způsob, jak jasoně červenookého ochránit před bezohlednými lovci a zároveň zjistit jeho početní stav. Označený motýl je pro sběratele bezcenný,“ vysvětluje ekolog Milan Orálek. Za dosud probíhajícím sčítáním kriticky ohroženého motýla s latinským názvem Parnassius apollo se vypravil v polovině července do Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy na Slovensku. Členům Občanského sdružení Letobiel ze Žiliny tak oplatil jejich pomoc při jarním mapování šafránů bělokvětých na Valašsku. Obojí náleží do společného projektu Aby parnassiů nebylo jako šafránu, který je součástí programu Interreg A-V.

Jasoňů v přírodě povážlivě ubývá, jejich přísná ochrana je nutná. Za tři dny ekologové v místě s největším výskytem označili necelých padesát parnassiů. Přitom na Frýdecko-Místecku letos policisté zadrželi muže, jenž na internetu obchodoval se vzácnými motýly. Při domovní prohlídce u něj našli přes devět tisíc okřídlených krasavců. Byli mezi nimi i parnassiové.

„Zabavení jasoni červenoocí zřejmě pocházeli ze Strážovských vrchů,“ domnívá se Orálek. „V Česku jsou považováni za vyhynulé, i když v osmdesátých letech minulého století je v opuštěném lomu Horní Kamenárka ve Štramberku uměle vysadil jejich zanícený ochránce Jan Lukášek. Motýli, přivezení rovněž ze Slovenska, ale podle všeho nejsou už ani tady.“

Kromě ziskuchtivých lovců jasoně ve Strážovských vrších ohrožuje úbytek jejich přirozeného prostředí. „Když se na tamních skalnatých stráních přestal pást dobytek, náletové stromy začaly vytlačovat rozchodníky a jiné rostliny, na nichž je motýlí housenka při svém rozmnožování potravně závislá,“ popisuje valašskomeziříčská ochránkyně přírody Yveta Pončíková nepříznivý stav. Ekologové z obou zemí ho chtějí napravit odstraněním náletů. „Vzhledem ke svažitosti terénu a riziku skalní eroze budou tyto práce provádět školení horolezci,“ doplňuje OrálekJakmile usedne na květ, pomalu se k němu přiblíží, jemným ovíváním rukou mu rozevřou křídla, šetrně jej přidrží za křehký trup a tenkým fixem na vnitřní stranu křídel napíší drobné číslo. Značku, kterou už nikdo nikdy nesmaže, která mu nijak nevadí, zato mu možná zachrání život...

„Je to spolehlivý způsob, jak jasoně červenookého ochránit před bezohlednými lovci a zároveň zjistit jeho početní stav. Označený motýl je pro sběratele bezcenný,“ vysvětluje ekolog Milan Orálek. Za dosud probíhajícím sčítáním kriticky ohroženého motýla s latinským názvem Parnassius apollo se vypravil v polovině července do Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy na Slovensku. Členům Občanského sdružení Letobiel ze Žiliny tak oplatil jejich pomoc při jarním mapování šafránů bělokvětých na Valašsku. Obojí náleží do společného projektu Aby parnassiů nebylo jako šafránu, který je součástí programu Interreg A-V.

Jasoňů v přírodě povážlivě ubývá, jejich přísná ochrana je nutná. Za tři dny ekologové v místě s největším výskytem označili necelých padesát parnassiů. Přitom na Frýdecko-Místecku letos policisté zadrželi muže, jenž na internetu obchodoval se vzácnými motýly. Při domovní prohlídce u něj našli přes devět tisíc okřídlených krasavců. Byli mezi nimi i parnassiové.

„Zabavení jasoni červenoocí zřejmě pocházeli ze Strážovských vrchů,“ domnívá se Orálek. „V Česku jsou považováni za vyhynulé, i když v osmdesátých letech minulého století je v opuštěném lomu Horní Kamenárka ve Štramberku uměle vysadil jejich zanícený ochránce Jan Lukášek. Motýli, přivezení rovněž ze Slovenska, ale podle všeho nejsou už ani tady.“

Kromě ziskuchtivých lovců jasoně ve Strážovských vrších ohrožuje úbytek jejich přirozeného prostředí. „Když se na tamních skalnatých stráních přestal pást dobytek, náletové stromy začaly vytlačovat rozchodníky a jiné rostliny, na nichž je motýlí housenka při svém rozmnožování potravně závislá,“ popisuje valašskomeziříčská ochránkyně přírody Yveta Pončíková nepříznivý stav. Ekologové z obou zemí ho chtějí napravit odstraněním náletů. „Vzhledem ke svažitosti terénu a riziku skalní eroze budou tyto práce provádět školení horolezci,“ doplňuje OrálekJakmile usedne na květ, pomalu se k němu přiblíží, jemným ovíváním rukou mu rozevřou křídla, šetrně jej přidrží za křehký trup a tenkým fixem na vnitřní stranu křídel napíší drobné číslo. Značku, kterou už nikdo nikdy nesmaže, která mu nijak nevadí, zato mu možná zachrání život...

„Je to spolehlivý způsob, jak jasoně červenookého ochránit před bezohlednými lovci a zároveň zjistit jeho početní stav. Označený motýl je pro sběratele bezcenný,“ vysvětluje ekolog Milan Orálek. Za dosud probíhajícím sčítáním kriticky ohroženého motýla s latinským názvem Parnassius apollo se vypravil v polovině července do Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy na Slovensku. Členům Občanského sdružení Letobiel ze Žiliny tak oplatil jejich pomoc při jarním mapování šafránů bělokvětých na Valašsku. Obojí náleží do společného projektu Aby parnassiů nebylo jako šafránu, který je součástí programu Interreg A-V.

Jasoňů v přírodě povážlivě ubývá, jejich přísná ochrana je nutná. Za tři dny ekologové v místě s největším výskytem označili necelých padesát parnassiů. Přitom na Frýdecko-Místecku letos policisté zadrželi muže, jenž na internetu obchodoval se vzácnými motýly. Při domovní prohlídce u něj našli přes devět tisíc okřídlených krasavců. Byli mezi nimi i parnassiové.

„Zabavení jasoni červenoocí zřejmě pocházeli ze Strážovských vrchů,“ domnívá se Orálek. „V Česku jsou považováni za vyhynulé, i když v osmdesátých letech minulého století je v opuštěném lomu Horní Kamenárka ve Štramberku uměle vysadil jejich zanícený ochránce Jan Lukášek. Motýli, přivezení rovněž ze Slovenska, ale podle všeho nejsou už ani tady.“

Kromě ziskuchtivých lovců jasoně ve Strážovských vrších ohrožuje úbytek jejich přirozeného prostředí. „Když se na tamních skalnatých stráních přestal pást dobytek, náletové stromy začaly vytlačovat rozchodníky a jiné rostliny, na nichž je motýlí housenka při svém rozmnožování potravně závislá,“ popisuje valašskomeziříčská ochránkyně přírody Yveta Pončíková nepříznivý stav. Ekologové z obou zemí ho chtějí napravit odstraněním náletů. „Vzhledem ke svažitosti terénu a riziku skalní eroze budou tyto práce provádět školení horolezci,“ doplňuje OrálekJakmile usedne na květ, pomalu se k němu přiblíží, jemným ovíváním rukou mu rozevřou křídla, šetrně jej přidrží za křehký trup a tenkým fixem na vnitřní stranu křídel napíší drobné číslo. Značku, kterou už nikdo nikdy nesmaže, která mu nijak nevadí, zato mu možná zachrání život...

„Je to spolehlivý způsob, jak jasoně červenookého ochránit před bezohlednými lovci a zároveň zjistit jeho početní stav. Označený motýl je pro sběratele bezcenný,“ vysvětluje ekolog Milan Orálek. Za dosud probíhajícím sčítáním kriticky ohroženého motýla s latinským názvem Parnassius apollo se vypravil v polovině července do Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy na Slovensku. Členům Občanského sdružení Letobiel ze Žiliny tak oplatil jejich pomoc při jarním mapování šafránů bělokvětých na Valašsku. Obojí náleží do společného projektu Aby parnassiů nebylo jako šafránu, který je součástí programu Interreg A-V.

Jasoňů v přírodě povážlivě ubývá, jejich přísná ochrana je nutná. Za tři dny ekologové v místě s největším výskytem označili necelých padesát parnassiů. Přitom na Frýdecko-Místecku letos policisté zadrželi muže, jenž na internetu obchodoval se vzácnými motýly. Při domovní prohlídce u něj našli přes devět tisíc okřídlených krasavců. Byli mezi nimi i parnassiové.

„Zabavení jasoni červenoocí zřejmě pocházeli ze Strážovských vrchů,“ domnívá se Orálek. „V Česku jsou považováni za vyhynulé, i když v osmdesátých letech minulého století je v opuštěném lomu Horní Kamenárka ve Štramberku uměle vysadil jejich zanícený ochránce Jan Lukášek. Motýli, přivezení rovněž ze Slovenska, ale podle všeho nejsou už ani tady.“

Kromě ziskuchtivých lovců jasoně ve Strážovských vrších ohrožuje úbytek jejich přirozeného prostředí. „Když se na tamních skalnatých stráních přestal pást dobytek, náletové stromy začaly vytlačovat rozchodníky a jiné rostliny, na nichž je motýlí housenka při svém rozmnožování potravně závislá,“ popisuje valašskomeziříčská ochránkyně přírody Yveta Pončíková nepříznivý stav. Ekologové z obou zemí ho chtějí napravit odstraněním náletů. „Vzhledem ke svažitosti terénu a riziku skalní eroze budou tyto práce provádět školení horolezci,“ doplňuje OrálekJakmile usedne na květ, pomalu se k němu přiblíží, jemným ovíváním rukou mu rozevřou křídla, šetrně jej přidrží za křehký trup a tenkým fixem na vnitřní stranu křídel napíší drobné číslo. Značku, kterou už nikdo nikdy nesmaže, která mu nijak nevadí, zato mu možná zachrání život...

„Je to spolehlivý způsob, jak jasoně červenookého ochránit před bezohlednými lovci a zároveň zjistit jeho početní stav. Označený motýl je pro sběratele bezcenný,“ vysvětluje ekolog Milan Orálek. Za dosud probíhajícím sčítáním kriticky ohroženého motýla s latinským názvem Parnassius apollo se vypravil v polovině července do Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy na Slovensku. Členům Občanského sdružení Letobiel ze Žiliny tak oplatil jejich pomoc při jarním mapování šafránů bělokvětých na Valašsku. Obojí náleží do společného projektu Aby parnassiů nebylo jako šafránu, který je součástí programu Interreg A-V.

Jasoňů v přírodě povážlivě ubývá, jejich přísná ochrana je nutná. Za tři dny ekologové v místě s největším výskytem označili necelých padesát parnassiů. Přitom na Frýdecko-Místecku letos policisté zadrželi muže, jenž na internetu obchodoval se vzácnými motýly. Při domovní prohlídce u něj našli přes devět tisíc okřídlených krasavců. Byli mezi nimi i parnassiové.

„Zabavení jasoni červenoocí zřejmě pocházeli ze Strážovských vrchů,“ domnívá se Orálek. „V Česku jsou považováni za vyhynulé, i když v osmdesátých letech minulého století je v opuštěném lomu Horní Kamenárka ve Štramberku uměle vysadil jejich zanícený ochránce Jan Lukášek. Motýli, přivezení rovněž ze Slovenska, ale podle všeho nejsou už ani tady.“

Kromě ziskuchtivých lovců jasoně ve Strážovských vrších ohrožuje úbytek jejich přirozeného prostředí. „Když se na tamních skalnatých stráních přestal pást dobytek, náletové stromy začaly vytlačovat rozchodníky a jiné rostliny, na nichž je motýlí housenka při svém rozmnožování potravně závislá,“ popisuje valašskomeziříčská ochránkyně přírody Yveta Pončíková nepříznivý stav. Ekologové z obou zemí ho chtějí napravit odstraněním náletů. „Vzhledem ke svažitosti terénu a riziku skalní eroze budou tyto práce provádět školení horolezci,“ doplňuje Orálek